DŘEVO

Spirit Of Angmar & Bithynie



Vlastnosti:
 80%
 60%
 40%
 20%
 0%

Rázová houževnatost ukazuje míru tuhostí dřeva. Popisuje, jak je dřevo odolné proti dynamickému zatíženi.


Tuhost ukazuje míru pružnosti dřeva. Bývá posuzována ve spojitosti s pevnosti v ohybu.



Hustota je posuzována jako specifická hustota, poměr hustoty dřeva proti hustotě vody.



Opracovatelnost popisuje míru obtížnosti zpracování dřeva a to, zda má či nemá výrazný vliv na otupení nářadí.


Pevnost v ohybu je označována také jako maximální pevnost v ohybu. Na oba protilehlé konce dřevěné desky je působeno Silou, dokud nedojde k porušení ve směru vláken.


Pevnost v tlaku je schopnost dřeva vydržet tlak, působící bočně a je klíčovou charakteristikou zkoumanou hlavně u dřeva užívaného pro krátké sloupky a podpěry

JEDLE (Abies spp.)

Oddělení:
Jehličnaté dřevo

Čeleď:
Pinaceae

Vzrůst:

Abies spp. označuje skupinu několika poddruhů. Abies lasiocarpa, jedle plstnatoplodá, dorůstá do výšky 40m. A. procera, jedle vznešená, může dosáhnout až 70m výšky. A. alba, jedle bělokorá, dorůstá do výšky 38 – 45 m. Velmi blízce příbuzný druh A. grandis, jedle obrovská, dosahuje výšky až 56m a je nejvyšším stromem rostoucím ve Velké Británii. Jedle bělokorá se spolu s tsugou kanadskou dováží ze západní Kanady a spolu se smrkem je hojně vyvážena ze zemí střední a jižní Evropy. Je známa pod různými obchodními názvy, lišícími se podle přístavu, odkud je vyvážena, např. jako European silver pine, ve Velké Británii white deal, dále jako Baltic fir nebo Finnish fir.


Vzhled:

Barva dřeva od krémově bílé po světle žlutohnědou blízce připomíná evropský smrk (Picea abies), dřevo jedle je však o něco méně lesklé. Má pruhovanou, slabě fládrovanou texturu.


Vlastnosti:

Dřevo jedle bělokoré je bez pryskyřice a v suchém stavu má hustotu 480 kg/m³. Pro co nejlepší výsledky by mělo být sušeno uměle. Přirozeným sušením vyschne velmi rychle, bez větší tendence ke zkroucení, ale může popraskat nebo vytvořit trhliny a také se z něj mohou uvolnit suky. Ve zpracovaném stavu má minimální tendenci ke změnám. Jedle bělokorá má nízkou tuhost a nízkou odolnost proti nadměrnému zatížení, střední pevnost v ohybu a tlaku, ale velmi slabou ohebnost při pařeni. Jedle je dobře opracovatelná jak ručně, tak strojně, a břity nástrojů otupuje jen minimálně. Do jedlového dřeva lze bez obtíží zatloukat hřebíky a lepit jej, lze docílit naprosto hladkého povrchu; lze jej s úspěchem mořit, natírat a lakovat. Často podléhá poškození škodlivým hmyzem – červotoči, tesaříky, krasci a občas pilořitkami. Jedlové dřevo není příliš trvanlivé, vykazuje střední odpor proti impregnaci – neplatí pro bělové dřevo.


Využití:

Jedle je vynikající stavební materiál, využívá se jak pro dřevěné konstrukce, tak pro interiéry, jako tesařský materiál, na výrobu beden, palet a přepravních schránek. Malé stromy se jako kulatiny používají pro lešenářské konstrukce, kůly a stožáry; spolu s Pinus sylvestris se jedle používá k výrobě překližky.


Výskyt:

Jedle je rozšířena po celém světě. Jedle bělokorá roste na mnoha místech ve Velké Británii a střední Evropě, od Korsiky přes Balkán až po Polsko, pohoří Karpat a západ Ruska. Jedle plstnatoplodá se vyskytuje od Aljašky až po Nové Mexiko, zatímco jedle vznešená roste na západě USA.